O nás

Za scénou

Naše dřevěné hvězdy jsou pravidelným divákům notoricky známé. Kdo by neznal našeho Kašpárka, nechtěl si alespoň jednou vyzkoušet Popelčin střevíček nebo se proletět na dračích křídlech. Co ale Leoš nebo Katka dělají pro to, aby náš drak opravdu chrlil oheň? A víte, že Popelku u nás vodí nejčastěji Radim? Že Broučka neumí nikdo zahrát tak, jako Martina? Že máme hned tři Otesánky, Týnu, Anču a Jáju? Nebo že jen Verča se Zdeňkem hrají protivného medvídka Pandu z Hraček na cestách opravdu rádi? Ne? Tak se s námi vydejte za oponu a podívejte se, kdo všechno pro vás každé představení oživuje naše dřevěné hrdiny, dává jim duši a hlas… Herci za scénou

Na cestách

Naše loutky i my jsme velcí výletníci. Toužíte po tom, abychom navštívili i vás? Nebo vás jen zajímá, kde všude jsme byli? Naši kouzelnou mapu najdete ZDE

Historie

Tradiční loutkové divadlo Zvoneček jako reakci na okupaci sovětskými vojsky založil ing. Jiří Vorel v roce 1969. Tehdy totiž on a jeho rodina pro velký divácký zájem přešli od hraní v předsíni mezi dveřmi do prádelny svého domu v Branické ulici. Již v roce 1968 pan Vorel odkoupil staré loutky od potomka legendárního českého loutkáře Matěje Kopeckého. Tyto loutky hrály v prvních hrách pro dospělé publikum podle textů starých mistrů z národního obrození (Posvícení v Hudlicích, Herkules aneb Boj s čerty ...).

Netrvalo dlouho a Zvoneček, který se jmenuje podle starého zvonce, jenž otevírá každé naše představení, se přesunul z prádelny dál v Branické ulici do bývalé moravské hospody. K hraní, mluvení a vytváření nových her byli přizváni kamarádi a známí – Bohumír Koubek(sochař a malíř), Vojtěch Cynibulk (grafik, spisovatel), Jaroslav Krček(skladatel) nebo Václav Zamazal (hudební režisér) a v téže bývalé hospodě se Zvoneček dokonce jednu dobu střídal i s legendárním souborem z divadla Járy Cimrmana. Z mladší generace loutkoherců a členů souboru je třeba zmínit především současného uměleckého šéfa městského divadla Mladá Boleslav, režiséra a Thálií oceněného herce Petra Mikesku, který ve Zvonečku dlouhá léta hrál, ale také upravil a zrežíroval pro Zvoneček například Pohádku O Popelce. Za zvukařským a osvětlovacím pultem pak v letech 1990 – 1997 seděl muzikant a bubeník kapely Trabant, Václav Pohl.

Kvůli neshodám s vedením branického kulturního domu se Zvoneček v roce 1983 přestěhoval do Kulturního centra Novodvorská, kde působí dodnes. Za dobu své existence na Novodvorské „vychoval“ tři generace diváků, ale také herců. Repertoár se změnil v dětský, pohádkový a jeho šíře se ustálila v současnosti na 25 hrách. Některé se hrají ze záznamu a spolupracovali na nich významná jména českého herectví - například Vlastimil Brodský (vypravěč v Broučcích), Květa Fialová (babička v Růžence) Petr Kostka, jeho manželka Carmen Mayerová a dcera Tereza Kostková (kteří spolupracovali na mnoha různých hrách, například Šípková Růženka, Popelka, Sněhová královna a další), Naďa Konvalinková (babička ve Sněhové královně) nebo Ondřej Vetchý (vypravěč v Pohádce O Plaváčkovi).

Zakladatel Zvonečku ing. Jiří Vorel náhle zemřel 13. 11. 2005 ve svých 75 letech po 37 letech aktivního vedení divadla. Členové divadla, v čele s tehdejším vedoucím souboru, Mgr. Zdeňkem Slobodou, založili občanské sdružení a tím mohlo divadlo v činnosti pokračovat. Jako ředitel byl zvolen právě Mgr. Zdeněk Sloboda. V pozici ředitele setrval celkem tři funkční období, poté se rozhodl věnovat více své akademické kariéře. V souboru nadále zůstává jako loutkoherec a pro Zvoneček upravil a zrežíroval dvě hry – Ferdu Mravence a kamarády a Sněhovou Královnu. Na jeho pozici jej vystřídala Denisa Kábrtová, která vede divadlo dodnes a je zároveň i uměleckou ředitelkou. Zároveň také píše a režíruje ve Zvonečku nové pohádky, ať už autorské (Vodnická pohádka) nebo adaptace klasických děl (Tři prasátka, Zlobivá kůzlátka, Bajaja, Vánoční koleda, Otesánek atd.)

Soubor za svou existenci vystupoval na jevištích v Bratislavě, Banskej Štiavnici, Vídni, Bautrenu, Charleville-Meziéres (Fr), Holandsku, Španělsku, Německu a dalších. V německém městě Hof měla dokonce v prosinci roku 2015 světovou premiéru hra Vánoční koleda.

Repertoár

Náš repertoár se vyvíjel od jarmarečních taškařic z doby národního obrození jako Posvícení v Hudlicích, Strýček Škrhola nebo Herkules aneb Boj s čerty přes klasické hry (například Faust) a ustálil se na repertoáru pro děti. Ten v současné době obsahuje klasické české pohádkové hry s Kašpárkem, české pohádkové příběhy jako Broučci , Ferda Mravenec a kamarádi nebo Bajaja, ale také světové pohádky jako Sněhurka a 7 trpaslíků, Šípková Růženka nebo Sněhová královna. Staré historické hry stále zůstávají v repertoáru souboru, ovšem vzhledem k nízkému věku publika je od roku 2005 již v programu nenaleznete.

Náš stálý repertoár v současné době zahrnuje asi 25 pohádek. Vedle několika světových titulů (jakými jsou například výše zmiňovaná Šípková Růženka, Sněhurka nebo Pohádka o Popelce) u nás najdete především ty klasické, české. Ať už jsou to Hračky na cestách, do kterých vyráběl loutky Bohumír Koubek a krásnou scénu pro nás vytvořil Jan Müller, nebo příběhy s malým chytrým českým Kašpárkem: Kašpárek letí do pohádky ( původní pohádka o tom, jak se Kašpárek narodil a poznal pohádky), Kašpárek u Čarodějnice (líbezně veršovaná pohádka o kouzlení a čertovi), nebo Pohádka o Draku (kde vesničané musí zachránit Kašpárka a svá hospodářství před nenažraným drakem. Zde můžeme také nalézt postavy z tradičních českých loutkových her – Kašpárkem počínaje, přes Honzu, Drndálka nebo policajta Pivoňku) Bezkonkurenčně nejstarším titulem, který v současné době uvádíme, je pak alegorie od Zdeňka Schmoranze Začarovaný les, která oslavuje osvobození českého národa z rakouské nadvlády a byla napsána kolem roku 1918.

I když prim hrají v našem repertoáru pohádky marionetové, nezapomínáme ani na maňásky. V obnovených premiérách se vrátily do repertoáru Zvonečku maňáskové taškařice Kašpárkovy čertoviny, (hra byla uvedena poprvé v roce 1993 a do programu se nám vrátila v roce 2001) a O princezně Čárypíše, veršovaný příběh princezny, která stále psala, div z toho sebe i tatínka krále neustonala. V roce 2011 měla premiéru původní Vodnická pohádka, ve které se vodničtí kluci Škebloun a Brčálek musí vypořádat se zlou čarodějnicí Bublavou. V roce 2012 pak následovaly tři maňáskové pohádky pro naše nejmenší diváky – Tři prasátka, Červená Karkulka a Zlobivá kůzlátka. V současné době vzniká původní hra Kašpárkovy vánoce.

Vedle klasických kukátkových her, na které jsou diváci Zvonečku zvyklí, se v roce 2017 rozhodlo divadlo vydat i novým směrem – opustit audio nahrávky a klasickou scénu a zkusit „něco nového“. Vyšla z toho inscenace Otesánek, kterou pro Zvoneček napsala a zrežírovala Denisa Kábrtová. Přijatá byla skvěle, jak odbornou veřejností, tak našimi diváky. Rok na to na inscenaci navázala další členka souboru, Veronika Pecová, která ve stejném duchu zpracovala Smolíčka Pacholíčka. Zajímavostí je, že obě inscenace mají stejnou scénu, potažmo scénografku, která zároveň vytvořila loutky. Je jí Barbora Burdová. Tento ve Zvonečku „nový typ“ inscenací je osvěžením klasického repertoáru a zároveň krokem k nezbytnému rozvoji repertoáru a divadla.

V roce 2010 se Zvonečku povedlo vytvořit také unikátní inscenaci, určenou i pro publikum starší a dospělé. Vytvořilo osobité představení s názvem Kabaret, ve kterém vystupují jak loutky „tradiční“ – ovšem v netradičních rolích - , tak i unikátní a vzácné varietní loutky, jenž má Zvoneček jako jeden z mála souborů v Čechách a vůbec v Evropě, ve své sbírce. Živě mluvené představení doprovázela živá hudba v podání Mária Bihári a Petra Horváta. Původně byl projekt zamýšlený pouze jednorázově, po jeho nebývalých ohlasech ovšem na repertoáru zůstal po několik sezón. Další specifickou hrou pro všechny věkové kategorie je Varieté – přehlídka skečů již zmiňovaných unikátních varietních loutek.

Ocenění a události

2018 – ocenění rady SAL od SČDO k 50. výročí TLD Zvoneček
2018 – ocenění inscenace Smolíček Pacholíček – J. Štíplová, P. Kročová a D. Kábrtová za ztvárnění rolí Smolíčka a Jezinek, Přehlídka pražských amatérských loutkářů v LD Jiskra
2017 – ocenění a postup inscenace Otesánek na 67. ročník loutkářské Chrudimi, Přehlídka pražských amatérských loutkářů v LD Jiskra 2017 – 1. ročník „Čarodějného reje“
2016 - ocenění inscenace Bajaja pro řezbáře J. Růžičku na přehlídce Pražský tajtrlík v Hostivaři
2015 – 1. Ročník živé ulice, „Zažít Jílovskou jinak“
2015 – 1. Ročník divadelního festivalu Novodvorský Zvoneček
2014 – výstava loutek „Loutky na zámku“, zámek Dobříš
2014 - „Dobývání hradu Zvoneček“, celodenní akce pro děti i rodiče
2014 - světová premiéra inscenace „Vánoční koleda“ ve spolupráci s divadlem v německém Hofu, kde titulní roli Scrooge hrál Karsten Jersgatz
2013 – ocenění inscenace Bajaja za výtvarné zpracování loutek a scény řezbáři J. Růžičkovi na Přehlídce pražských amatérských loutkářů v LD Jiskra
2013 - ocenění inscenace Bajaja za ztvárnění role prince Tybalta pro R. Doležela na Přehlídce pražských amatérských loutkářů v LD Jiskra
2013 - výstava loutek z inscenace Ferda Mravenec a kamarádi v muzeu v Karlových varech
2013 - výstava loutek v Columbus museum of Arts v Ohiu, USA
2012 - loutky z inscenace Bajaja na výstavě v brazilském Sao Paolu
2011 – výstava loutek v pražské galerii ve Smečkách
2010 – rozsáhlá výstava loutek v muzeu v Roztokách k příležitosti nedožitých 80. narozenin ing. Jiřího Vorla.
2010 - výstava a ukázky varietních loutek ze sbírky rodiny Vorlových na Expu v Šanghaji
V roce 2009 oslavil Zvoneček 40 let své činnosti. Při té příležitosti divadlo uspořádalo výstavu na počest jejího zakladatele a dlouholétého principála ing. Jiřího Vorla. Kurátorkou výstavy byla členka divadelního souboru Veronika Pecová.
2007 – "Hlavní cena poroty" a "Čestné uznání poroty" za režijně-dramaturgické zpracování hry "Ferda Mravence a kamarádi" Zdeňku Slobodovi na Přehlídce pražských amatérských loutkářů v LD Jiskra, Praha-Kobylisy, s tím i 1. doporučení na Loutkářskou Chrudim 2006.
V roce 2001 v listopadu přivítal 250 000. diváka.
V roce 1999 oslavil 30. výročí a 5000. představení.
1995 – uznání české sekce UNIMA ing. Jiřímu Vorlovi.
1991 – jubilejní Všeobecná výstava na pražském Výstavišti
1985 – "Čestné uznání“ ministra kultury ČSR Zvonečku.
1985 – Zlatý odznak národního umělce – loutkáře Josefa Skupy Karlu Skalickému (t.č. vedoucí souboru) a ing. Jiřímu Vorlovi. Dalších uznání a vyznamenání z divadelních soutěží, loutkářských festivalů a výstav starých loutek v Praze, v Montrealu, v Berlíně, Drážďanech, Charleville-Meziéres a Moskvě. Data všech premiér našich inscenací jsou uvedená u konkrétních her.